Věděli jste, že společnost v České republice má snad světové prvenství v houbaření? Téměř nikde jinde není tato aktivita tak oblíbená, jako u nás. Každý houbař netrpělivě očekává začátek houbařské sezony. Ta se liší místem a samozřejmě vliv na ni má počasí. Houbám přeje teplo a mokro. Už se začátkem léta někteří začínají vyrážet do lesa na svá oblíbená místa ta zkouší štěstí. Je hezké, že máme takový národní sport, kdy dokážeme najít houbu snad všude. Procházka lesem je navíc zdravá a nabije nás energií. Kromě toho si můžeme odnést houby, a nejen to.
Můžete si v lese nasbírat klestí, šišky, ale nikdy nesmíte větve řezat, nebo si dokonce nařezat pokácené stromy. Můžete si nasbírat borůvky, ale nesmíte je česat. Taky si můžete nasbírat další lesní plody. Co ale nikdy nedělat? Rozhodně nesmíte trhat mech a odnášet si ho domů, protože byste mohli narušit křehký ekosystém lesa.
V lese bychom se měli chovat tiše, ohleduplně, a samozřejmě bychom nikdy neměli ničit porost, plašit a zabíjet zvěř nebo ničit stromy a další lesní porost. Jenže to bychom nebyli my, abychom i v lese nenechali svou stopu, byť je jakkoliv smutná. Každý si při procházce nejen lesem učitě všiml značného množství odpadků, který se zde nachází. Není nic snažšího, než si obal od sušenky dát zpátky do tašky a vyhodit jej doma. Házení odpadků po lese nebo jakékoliv ničení čehokoliv prostě není normální, a každý by se měl zamyslet nad tím, co mu takové chování dává.
Naše společnost se musí okamžitě probrat, protože to, jak se chováme ke zvířatům, jiným lidem a k přírodě, protože se nemohou bránit, je naše vizitka. Člověk by měl mít nejvíce rozum z celé živočišné říše, ovšem při procházce lesem by se o tom dalo pochybovat. Chovejte se v lese tak, abyste se nemuseli stydět. Je zarážející, že nové generace jsou vychovávány k neúctě ke všemu okolo nás, ale jednou se nám to vymstí.